Balkantitul.jpg

MOJEHORY

...blog o cestách po horách a nehorách. Conny & ALena & Petr

Motto

........život není vysilujícím během po stále zrychlujícím eskalátoru, s odškrtávaním  nekonečné řady povinností, za jejichž pečlivé plnění čeká stejná odměna, jako všechny ostatní  -  smrt......  (s využitím textu Dana Kierana v knize Líný cestovatel) 
"Spěchající muž je mrtvý muž"  arabské přísloví

Jeď do Albánie (2016)

Motto: „Objevit Srbsko, vyrovnat dluhy v Montenegru a ochutnat Albánii“
Balkán je jednoduše fantastický…….oproti zbytku Evropy je tam  zřetelně cítit větší svoboda…..svoboda pohybu, pobytu, nic zatím není svázáno mnohdy nesmyslnými E(U)vropskými pravidly…..tamnější lidé vypadají, že se více umí, a chtějí, postarat o sebe samostatně….. a vůbec…..samozřejmě že, například při přechodu hranic proběhne kontrola, ale kontrola velice korektní, slušná a oproštěná od jakýchkoliv „vylomeností“ typu Ukrajina. Lidé jsou tam vesměs velice vstřícní a bezpečnost???, při všech svých cestách po Montenegru, Bosně a Hercegovině a letos také Srbsku a Albánii, jsme nezaznamenali nějaký ohrožující vjem.
 
Letos jsme chtěli své cestovatelské obzory rozšířit o Albánii, o které se šíří různé, víceméně negativní zvěsti a také o Srbsko, o kterém se nešíří zase vůbec nic :-) 
Komoča...na břehu Váhu..startujeme
Komoča...na břehu Váhu..startujeme
Na Bělehraaad
Na Bělehraaad
Takže…..po „přibližovacím“ a  aklimatizačním přenocování v kempu v Komoči si to další den frčíme po Maďarské dálnici M5 na mediálně profláknutý (kvůli tzv. migrantům) Maďarsko-Srbský přechod Röszke-Horgoš. „Zase nic“ :-), pouze kousek od dálnice je vidět pár stanů a igelitů a samozřejmě plot. Odbavení více než plynule, do protisměru to vypadá hůře, ale je pátek, špička, ke konci prázdnin a přece jen to je hlavní směr z Řecka či Bulharska. První noc v Srbsku v pohoříčku Fruška Gora kousek pod Novim Sadem, seznamujeme se s „cenovou hladinou“, je ca stejná jako u nás, možná o něco levnější. Druhý den pokračujeme směrem na Bělehrad, na obchvatu odbočujeme směrem jižním do Čačaku, chvíli okouníme v Ovčar Banji, mělo by to být lázeňské středisko, ale přece jen „bejvávalo“. Na noc, resp více, tři noci, kotvíme v kempu ve Zlatiboru. Kemp vybaven na evropské úrovni, přeplněn rozhodně nebyl a leží v  pěkném místě nad Zlatiborem. Zlatibor samotný, to je kapitola sama o sobě. Prý se říká, že kdo chce být v Srbsku IN musí alespoň část dovolené strávit ve Zlatiboru. Centrum městečka bylo totálně přeplněné stánky, kolotočema a atrakcemi všeho druhu, prostě Krupowki v Zakopaném jsou „liduprázdná“ ulice. Druhý den se jedeme mrknout do lyžařského střediska Tornik. Lanovka funguje a tak bereme kola a odpoledne bajkujeme kolem Torniku.
Je třeba ještě „zmapovat“ okolí Zlatiboru,  navštěvujeme zajímavá místa jako Narodni parka Tara, Mokrou Goru a podobně.
Testujeme cenovou hladinu
Testujeme cenovou hladinu
Na Torniku
Na Torniku
P8281194.JPG
A „vijoo“ nebo „vnogi“ do Montenegra, kde máme z loňského roku nějaké „dluhy“ :-). Tentokrát bez problémů nalézáme malý vesnický kempík „Krojet“ u Gusinje se špičkovými výhledy na Prokletije.  Gusinje, to už je Balkán, téměř 100% muslimské, ale vedle sebe mešita, pravoslavný i katolický kostel, a všichni si v pohodě žijou. Večer samozřejmě posezení v jedné z místních kafan či barů či hospod na hlavní ulici, s klasickým a nádherným Balkánským „ruchem“.
Pozn: Když auto troubí, resp řidič v něm, může to znamenat mnoho věcí: uhni „vole“, uhni osle, pozor jedu, čau kámo, a podobně. 
Máme tu vytipovanou cyklotúrku dolinou Ropojamo přes Vusanje. Paráda, nádherná scenérie, prostě jako kdyby člověk jel na kole Bělovodskou dolinou v Tatrách až pod Galérku. Velice pozitivní: „vyjíždíme z Vusanje, hle na kopečku stánek a v něm, kromě jiného například vychlazené Nikšičko“ no nedej si :-).
Minikemp v Gusinje "Krojekt"
Minikemp v Gusinje "Krojekt"
V Gusinje
V Gusinje
Dolinou Ropojamo
Dolinou Ropojamo
Go To Albania.
Kousek za Gusinje je malý přechod do Albánie, a přímo do Prokletije. V itineráři mám napsáno……..“cesta do Vermosh(e), to je první dědina v Albánii, by měla být asfaltová“…JE…“pokud bude cesta na Lepushe, sedlo a osada ca 1350m směrem na jih, taky asfaltová, jedeme tam…“ NENÍ.  Nicméně, Albánský celník na hranicích, (samotný přechod opět paráda, pouze formální kontrola pasů a dokladů) nás láká do Lepushe, že tam má parádní kemp a že to s tou cestou není až tak strašné. Zajedeme se podívat ještě do Vermosh(e), první setkání s Albánii a lidmi samozřejmě v hospodě. Čumím: wifi, presko, vychlazená Tirana…no a parádní lidi, i když anglicky nic moc, my ostatně také, vždycky se chtějí nějak domluvit, zeptat se odkud, co náš pes a tak podobně. Když to ten celník tak vychvaloval, hrneme na Lepushe….z původních pěti kilometrů rozestavěné cesty je sedm, v Lepushe stavební mumraj, oblaka prachu…no to néééé, nasraný jak jetel, jedeme dál, za sedlem by měl začínat asfalt, prd, dalších poctivých 10 po staveništi.
Do Vermoshe
Do Vermoshe
...a na Lepushe
...a na Lepushe
 
Kousek před Selcë(mi) konečně asfalt začíná. Stavíme v nejbližší hospodě na oběd, parádní pečená žebra, a brutálně zaprášená kola na nosiči :-). Po už opravdu luxusní asfaltce frčíme ke Skadarskému jezeru. Zde přájemný kemp Lake Shkodra Resort. Lidi z celé Evropy, jen těch Čechů je tu naštěstí málo, tedy prakticky žádní, pouze tři motorkáři, kteří nás předjeli někde pod Lepushe. Dáváme si den „nicnedělání“, koupačka  v jezeře, polední návštěva vesnické hospody ca 1,5km od kempu (ta kempová je moc profláknutá), koupačka, vyvalování na pláži atd.
 
Zaprášená kola
Zaprášená kola
Lake Shkodra Resort
Lake Shkodra Resort
Ale proto jsme do Albánie nepřijeli. Je třeba do hor, zpět tedy do Kopliku a směr Thethi. Nechceme ale až do Thethi, je to už  moc turistické hnízdo (navíce ze sedla dolů vede pouze šotolina a té jsme si užili už dost), a tak parkujeme po cestě v Bogë, ca 1000mnm, pro turisty mířící do Thethi je to pouze průjezdní vesnička a tak je tu totální klídek. Kempovat se dá prakticky u každé hospody, a že jich tu je asi šest. Vybíráme ale ten nejlepší, Boga Alpine resort. Klasická evropská úroveň minikempů, nádherné okolí, kopečky až 2 400m, v hospodě, resp v hospodách pivo za 100“lek(nutí)“ což je ca 20 kaček, kořka za to samé (ale nalívají takových 7cl), presko za 10 kaček, no téměř ráj na zemi :-) :-) :-). Vymýšlíme že malou tůrku kolem Bogë, no nějak jsme se dostali vysoko, až pod skály a tak příšerným krpálem dolů. 
Kopce v okolí Boge
Kopce v okolí Boge
:-)
:-)
Třeba poznat ještě jak to v Albánsku chodí u moře……opouštíme tedy „naši“ vesničku a jedeme na jih, zpět do Kopliku a vlevo přes Shkodru  do Lezhë a až do Shëngjin, prý druhý největší přístav v Albánii. Nějak se nám tato oblast nelíbí, moc městské…trochu špinavé, a tak zkoušíme druhou vytipovanou oblast Velipojë…rekreační klasika….kemp sice vypadá (tedy poté co jsme jej konečně našli) O.K., ale už  všechno po sezóně „polozavřeno“, blíží se pěkná bouře, no celkem nás to všechno motivovalo odjet zpět do známého Lake Shkodra Resort. Přijíždíme za totální bouře a průtrže, chvílí sedíme v autě a přesunujeme se do kempingové hospody, kde trávíme zbytek večera. 
Na pláži :-)
Na pláži :-)
Rádi bychom opět do hor, Albánských a třebas i těch Srbských, ale předpověď počasí jaksi hovoří své……..je třeba ještě býti chvíli u moře, a tak do Montenegra do Boky, odkud jsme loni zmizeli kvůli příšernému vedru. Oblíbený kemp v Morinje je téměř prázdný, necháváme tam kola a jedeme si prohlédnout Kotor……velký sociologický šok…po téměř pustých Albánských horách, pohodičce u Skaderského jezera…….v Kotoru obrovské množství lidí, není ani kde zaparkovat, no nic…. :-)
Bloudíme na mobilech po yr.no ….. nejlíp to vypadá někde v Bosně v okolí Travniku, či Jajců, navíc je to tak trochu po cestě domů :-), tak jedem.
Na Černohorsko – Bosenských hranicích, Černohorský celník: „….jeeee Češi, jsem strašně rád že k nám jezdíte :-) :-)…“, pohodička, zastavujeme se v krásném městečku Trebinje, a již známou cestou přes Popovo Polje (nakupujeme víno a Travaricu), přes Mostar (na den přesně po dvou létech), hektickou večerní cestou dorážíme pozdě večer do Travniku. Dopoledne bloumáme po samotném Travniku…pěkné historické městečko, mrkneme se do Ski centra Vlašič a v pohodě a krásnými kaňony projíždíme do Jajců, královského města. Chvíli okouníme a dále kolem řeky Vrbas až do Krupy na Vrbasu. Zde symbolický kolovýlet, posezení v místní vesnické hospodě……….no a „pohádky začíná být konec“.
P9081606.JPG
P9091620.JPG
Ráno proklouzneme Banja Lukou, nabereme nafty za 23kaček co se vejde a přes Chorvatsko a Uhry to dotahujeme do Piešťian. Nemá cenu to „lámat“ až domů, ani se nechce……..tak ještě alespoň jednu noc v autě v známém Pullmanu a…………….
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one